C'etait le "theatre libere" 1928-1933

V knihovně mých rodičů znovuobjevuji známé tituly. Přečtené i ne. Ale všechny ty hřbety knih znám velmi dobře. Jeden mám částečně přečten z dřívějška, je to "Když se řekne Werich..., Když se řekne Voskovec", 1981, Jiří Lederer. A tato obnovená četba a má snaha hrát brzy divadlo mě vedou k jejich písničkám. tady je jedna z nich, dosti filozofická. A poté ještě níže můj překlad do francouzštiny.

NIKDY NIC NIKDO NEMÁ míti za definitivní,

neb nikdy nikdo neví, co se může státi.

Řekne se třeba že se to a to stane tak a tak,

ono to pak dopadne docela naopak.

Řekne se dnes: "život je pes". Co má být zítra za zvíře, když je dnes pes?

Protože ani ten pes není dnes definitivní, neví se zdali se ze psa vlk nemůže stát.

Celé lidské pokolení mělo by víc pokoje.

Kdyby bylo to co není, a nebylo to co je.

Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní,

neb nikdy nikdo neví, co se může státi.

Řekne se třeba že se to a to stane tak a tak,

ono to pak dopadne docela naopak.

Dnes je čtvrtek, zítra pátek, v sobotu svátek, v neděli je den matek.

Protože ani ten den není dnes definitivní, neví se zdali se ze dne noc nemůže stát.

(Pudr a benzín, Jan Werich, Jiří Voskovec, Jaroslav Ježek, 192?)

JAMAIS RIEN PERSONNE NE DOIT prendre pour définitif,

car jamais null ne sait ce qu'il peut advenir.

L'on déclare que ceci ou celà se pessera comme ci ou comme ça,

puis au final ça se passera exactement à l'envers de celà.

Si vous dites aujourd'hui "quelle chienne de vie!"

Quel animal aurons nous demain si aujourd'hui nous avons le chien?

Puisque aussi bien le chien n'est point dėfinitif,

Personne ne sait s'il ne se transformerait en lou.

Dès son berceau l'humanité

aurait vécu dans plus de calme

Si nous avions ce qu'il n'est pas

et n'avions pas ce qu'il est.

Jamais rien null ne doit prendre pour définitif,

Car jamais null ne sait ce qu'il peut advenir.

L'on dira que ceci se passera exactement comme ceci ou celà

puis au final ça se passera exactement à l'envers de celà.